Děti vesmíru 2. Ufo holka

Včera v 0:43 | Victoria Wicca |  Children of the Universe 2017
Avríla byla konečně šťastná a po té dlouhé době konečně se svou dávnou láskou. On měl dlouhé bílo červené vlasy, chodil též ve viktoriánské gothice jako ona. Co chcete od démonických andělů? Aby byli barevní jako na maškarní? Né to by vážně nešlo. Měli černé oči a obří černé křídla. Ona měla dlouhé černo rudé vlasy. Jejich láska překonala věčnost času. Jsou to Děti vesmíru. Ano tento pár patří k dětem vesmíru. Pohází z planety Luciquare. Měsíční palác. V jejich světě žijí démoni a andělé. A pár Bohů, ale každé bytosti mají jiný svět a jinou dimenzi. Tento svět je obrovský a je v něm mnoho malých světů. Ale jsou průchozí dimenzionálními branami. Těmi se dají světy procházet. Občas se někdo jde podívat do jiných sfér našeho velkého světa. Nás všech domov je vesmír. A ve vesmíru je mnoho sfér a dimenzí. Avríla je princezna noční oblohy a hvězd a on pán nebe. Jsou to sourozenci proto je jejich láska v jejich světě zakázána. To je v jejich světě zakázaná láska. Ale na lidském světě to nikdo neví. Takže tady mohou být spolu a šťastný. Ale i tak mají v plánu se pomstím i když proti zákonům, ale až tak moc se milují.

Měsíc byl zrovna v úplňku tak se rozhodli, že poletí na lov lidí. Měli po té době vážně hlad. Letěli nad lesy do blízkého města, ale jiného. No v tomto městě je vlastně nikdo neznal. Zkryli svou viditelnost, takže jsou teď neviditelní lidskému zraku. Letěli a letěli noční oblohou pod mraky. Bylo chladno, ale oni to necítili. Nejsou taky lidi, že? Milovali noční oblohu. Jelikož nebyli upíři tak mohli i na slunce takže nebyli tak nápadní. Doletěli do nejbližšího města a začali jíst. Bylo to vtipné to sledovat. Jak pili lidskou krev z krčních tepen, ale nikdo je neviděl. Jak se jen ty bodlé červy zmateně otáčeli a nepobírali co se právě děje. Někteří z nich omdleli strachy . Padali jako mouchy bez krve mrtvý k zemi. Byl to veliký hlad. Bylo to vskutku komické. Užívali si tento lov. Když vyvraždili půlku města letěli zpět do hradu. Tam si lehli do starých rakví s nějakými kostmi. A usnuli. Spali dlouho až do dalšího večera. Dny a světlo moc nemuseli. Přeci jen démoni, ale díky andělské krvy mohli na slunce i když ho nenáviděli.Žili v ústraní od lidí. Takhle jednou byli na zahradě hradu když ji spatřili. Malou ufo holku. Jen stála a pozorovala je.

Co tu kurva dělá ufo holka? Vyjekl on. Malá emo ufo holka. Emo. Ano ta ufo holka byla emo. Zelené tělo a černá patka přes oko a v pruhovaném černo bílém triku a černých kalhotech. Patřila též mezi bytosti Dětí vesmíru. Jen byla ze světa Diyow. Přišla jim ovšem povědomá. Z dávných to dob. Ano, ale do lidského světa byla až moc nápadná. Nakonec ji vybrali pokoj v podkroví a vzali ji do rodinky. Proč ne? Ano, ale ona stále mlčela. Byla tichá jako rozbitý robot. Nu tak ji nechali být a šli se pomilovat do rakve do sklepení. Při svíčkách rudých jako krev a černých růžích..vzdychali a křičeli vzrušením když je vyrušilo "Mám hlad" v tu ránu se prudce otočili a u nich stála ta malá ufo holka.

Nevěděli co mají dělat ani vlastně co jí. Ufony moc neznali. Tak ji přinesli zvířecí krev. Tu vyprskla. Pak žížali. Ty vyplivla. Tak červy ty už se jí zalíbili. Nakonec našli alespoň něco co jedla. Červy ji zachutnali. " Mňam. To je dobrota" pronesla ufo holka. Oba bylo rádi, že aspoň toto jí. Že ji to chutná. Pak ji uložili do malé rakve a nechali ji spát. A sami odletěli na lov, ale to nečekeli, že se vzbudí. Najednou se jim zjevila v zádech a lidi začali ječet a panikařit z ufo holky. Byla zvláštní. Moc nemluvila většinou jen tiše pozorovala ze stínů co děláme. Měla plyšového medvídka, kterého nedala z ruky. Ba tichá a plachá, ale s instinkty jako divá zvěř. Byla ostražitá jako nějaké zvíře. Plachá, ale její smysli byli zostřené jako u šelmy. Občas uměla vyděsit. Jeji chůze nebyla vůbec slyšet. Jakoby se teleportovala. Uměla i zmizet na několik hodin i dnů a pak se zničeho nic zjevit ve stínech.

Související obrázek
 

Sweet dark dreams

Včera v 0:31 | Victoria Wicca |  Grafika 2017

Dark dragon

Včera v 0:27 | Victoria Wicca |  Grafika 2017
 


Design Vampire Romance

Úterý v 21:33 | Victoria Wicca |  Grafika 2017

Kostel v Německu

Pondělí v 18:14 | Victoria Eleanor Drake Demonica Wicca |  Fotografie 2017

Růže na hrobě ( Německo)

Pondělí v 18:08 | Victoria Eleanor Drake Demonica Wicca |  Fotografie 2017

Hřbitov ( Německo)

Neděle v 20:35 | Victoria Eleanor Drake Demonica Wicca |  Fotografie 2017

Děti vesmíru 1. Počátek

Neděle v 20:23 | Victoria Eleanor Drake Demonica Wicca |  Children of the Universe 2017
Bydlela v domě u moře. Ve starém viktoriánském domě. Kolem domu rosty rudé růže. Codívala si číst do altánu na zahradě. Bylo ji sedmnáct. Žila zde u dědy a babičky její rodiče pohltilo moře na pracovní cestě. Když byla tehdy ta obrovská bouře. Často cestovali za prací do neznámých končin, alespoň pro ni. Trápilo ji to. Chyběli ji rodiče. Už jsou to čtyři roky co zemřeli a ztratili se v hlubinách moře. Neměli ani pohřeb, protože se jejich těla nikdy nenašla. Avšak občas je viděla v domě či ve škole. Ale nikomu to neprozradila, brali by ji za blázna. Avšak jednou slyšela babičku jak říká dědovy, že viděla její mámu. Tak se Gorie odvážila to prozradit babičce. Babička ji řekla, že jsou asi blázni obě, když ji obě vidí. Nu asi na tom něco bude. Prostě vidí jejich duchy. Gorie Mori cítila, že její tatínek se reinkarnoval zpět na tento svět. Nějak se ji po jejich smrti otevřela brána do jiných dimenzí a světů. Postupem času už viděla i jiné bytosti a zjišťovala, že s nimi umí komunikovat. Z prvu ji to velice děsilo, ale pak si na to zvykla. Ano a ráda komunikovala s těmito bytostmi. Tehdy než se to stalo tak se stále smála a milovala barvy, ale s postupem času jak začala objevovat jiné světy tak se začala měnit. Postupně začala nosit především černou a tmavé barvy. Na jinè světlé barevné věci přestala mít náladu. Zalíbila se ji stará viktoriánská móda

. Tak začala nosit dlouhé viktoriánské černé smuteční šaty, viktoriánský řetízek kde měla fotografii mámy a táty. Ostatní na ni začali pohlížet jako na šílence. Posledních pár kamarádů ji opustilo. Začali tvrdit, że je divná a že je magor. Ostatní se ji začali bát. Pak přišli s tím, že je ji pokousal snad Drákula či je z ní čarodějnice. No nebyli úplně daleko, že? Zdědila totiž dar i prokletí po starých předcích její rodiny o kterých teď rodina už dávno nic neví. Je totiž prastará šamanka a její rodiče museli zemřít aby ji mohli předat po své smrti tyto schopnosti. Ano vždy to má svou oběť aby se dar či prokletí mohlo předat na další vhodnou osobu z rodu. Jejich dávní příbuzní byli staří mocní šamani indiáni. Ano měla předky indiány, ale to nikdo nevěděl v této době. Nikdo z rodiny. Ale její rodiče na to přišli těsně před svou smrtí.

Gorie se stala viktoriánskou gothičkou. Přestala komunikovat s živými a místo toho začala chodit na hřbitov si povídat s mrtvými. A jinými obyvateli hřbitova. Takhle se bavila. S živými už vůbec nemluvila. Úplně se uzavřela a hrozně si přála zmizet do jiného světa od té tíhy žití. Začala navazovat kontakty s různými bytostmi. Chtěla odejít pryč. Třeba do vesmíru. Mezi hvězdy a planety. Milovala tu samotu od lidí. No a tak přestala chodit do školy i dumu. Spala buť na hřbitově či na louce mezi barevnými květy. Chodila si povídat se zvířaty a stromy do lesa. Jednou skočila ze skáli do moře a chtěla se zabít, ale moře ji odneslo pryč a vyplavilo na břeh. Daleko od domova. Vlastně zemřela, ale on ji zachránil, ale když se probudila zpět do života už nebyla člověk. On z ní stvořil přes smrt to samé co je on.

Stvořil z ni démonického anděla. Dlouho ji sledoval a chránil. Dlouho ji miloval. Od jejího narození ji pozoroval. Už dávno patřili k sobě. Jen tehdy byla jejich láska přerušena. Byli odděleni. On zůstal v jejich světě a z ní byl stvořen člověk a byla uvězněna v lidském světě. Avšak teď přišel čas aby se jejich láska opět naplnila. Aby se opět sešli. Aby se pomstili. Bohu Edgrigovi. Bohu rozvratů. Ano zničit Boha který jim zničil a oddělil je. Avšak teď je Avríla konečně volná a na svobodě. Rigeno si vytvořil hmotné tělo. Svými křídli mával ze strany na stranu. Zjevil se před Avrílou a objal ji. Avríla byla chvilku zaražená a mimo, ale pak se ji začali vracet vzpomínky. Vrhla se mu kolem krku. Pak se zabydleli ve starém opuštěném hradu. Chtěly se prvně pomstím lidem za to jak se k Avríle chovali celou dobu co byla uvězněna v lidském těle. On se mění v černého vlka.
Související obrázek

Hřbitov v Německu

Neděle v 20:14 | Victoria Eleanor Drake Demonica Wicca |  Fotografie 2017

Děti vesmíru úvod

Sobota v 17:36 | Victoria Eleanor Drake Demonica Wicca |  Children of the Universe 2017
Tato povídka bude o dětech vesmíru. Jelikož miluji vesmír a jsem posedlá vesmírem tak tato povídka bude o vesmíru a různých smyšlených bytostech a postavách co mne napadnou. Poslední dobou místo hororů mám chuť psát spíše fantasy a co mne napadne. Jelikož miluji obrázky vesmíru, nebe, měsíce a všeho okolo toho tak jsem se rozhodla ty obrázky využít do povídky, protože mne různé obrázky inspirují k příběhům a povídkám. Děti vesmíru budou asi delší vyprávění podle toho co mne napadne k tomuto tématu. Ale už mám trochu myšlenku o čem by to zhruba bylo, ale necháme se všichni překvapit co můj mozek zrodí? Přeji příjemnou zábavu. Vaše Erin..

Lesní lidé 1. Strom

Sobota v 17:30 | Victoria |  Forest people 2017
Dhake a Lili spolu byli už dlouho, ale Lili se bála, že když je Dhake člověk tak, že může kdykoli zemřít. Protože Dhake byl jen člověk. I když mu bylo šestnáct tak se o něj moc bála. No na to ho moc milovala. Dhake se ji snažil ukliďnovat, že jen tak nezemře. Ano, ale i tak se Lili rozhodla, že vymyslí spůsob aby byl jako oni. Byl mladý takže by to chtělo mladý strom jako byl on. A nějak upravit jeho duši ne jen ji připoutat ke stromu. To bylo moc jednoduché. Přemýšlí. O tom jak ho dostat úplně do jejich světa. On věděl, že po tom Lili touží, ale kdo by jim pak pomáhal? Při jejich nedůvěřivosti? Toť záhadou, že? Ale i tak Lili měla plán. Vytvoří mu novou duši tu pak připoutá ke stromu. Ale nejprve ten nový strom musí trochu vyrůst. Tak ho poslala pro semínka. Aby mohla nový strom zasadit do půdy. A pak se musí počkat než vyroste, alespoň trochu. Dhake tedy šel pro semínka do města. Když po pár hodinách přišel tak Lili zasadila semínko vedle ní. Chtěla aby Dhake byl vedle ní. Napořád. Navždy s ní. Semínko po pár měsících vyrostlo do relativně už dobré kvality. Dhake se toho bál. Měl s toho divný pocit. Jakoby se mělo něco stát, ale Lili byla tak nadšená, že ji nechtěl zkazit tu radost co z toho měla. Takže do toho šel.

Lili už měla novou fuši ze své krve vytvořenou a tak mu ji poslala. Nejprve se musel s novou duší spojit. Dalo mu to práci, ale povedlo se. Cítil se divně. Pak omdlel. Prostě sebou plácl do mechu. Umíral. Něco se pokazilo. Lili rychle jeho duši vytáhla z hmotného těla a připoutala ji ke stromu. Ano, ale neuvědomila si, že takto bude jen strom. Takže z něj udělala strom. A bylo to. Ze své lásky měla živý strom, ale nevěděla jak udělat to aby to bylo dokončené.Vzpoměla si na čarodějku z lesa. Stihne to? Rozeběhla se lesem k čarodějce. Aby zachránila svou lásku. Doběhla k jejímu malému domku mezi bažinami. Brodila se bažinou když čarodějka přiletěla na koštěti. Ke svému domu. Lili doběhla k ní a prudce ji chytla za oblečení. Škubla s ní. " Á Lili? Co tě přivádí zrovna za mnou?" divila se čarodějka. " Pospěš!" tahala ji za rukáv. " Potřebuji pomoci! A ty to víš!" řvala bolestí. " Ano vím..A co za to?" hrála si. " Teď není čas! Prosím!" úporně prosila Lili.

Nasedli tedy na koště a letěli ke stromu. Čarodějka mávla hůlkou a něco nesrozumitelného zamumlala. Její láska vyšla ze stromu. Lili zajásala, ale Dhake jako by ji nepoznával i když byl z její krve. To byla čarodějky daň. Udělala z něj to samé co byla Lili, ale nic si nepamatoval. Spíše Lili si nevybavil. Lili se zděšeně podívala na čarodějku. " Když se ti do měsíce povede aby si tě vybavil, bude tě mít v paměti. Když se ti to nepovede, navždy zapomene" řekla a odletěla. Lili s ním třasla, ale on byl jako hadrová panenka. Byla zoufalá. Jakto, že s ostatními komunikuje normálně, ale ji jako by neviděl?

Výsledek obrázku pro gothic love art

Lesní lidé o světě

Sobota v 13:48 | Victoria Eleanor Drake Demonica Wicca |  Forest people 2017
Dhake objal Lili. Lili ho nadevše milovala a byla ráda, że pomáhá jejich druhu a jejich světu. Též byla vděčná, že ho tento svět přijal. Liliana byla nádherný strom. No ani v " lidské podobě " moc jako lidé nevypadali. Ale i tak nebyli vidět. Byli to především lesní bytosti. Napůl "lidé" napůl stromy. Ve dne vypadali jako " lidé " v noci jako obyčejné stromy. Les byl jejich domov. Milovali lesy a přírodu. Byli zde i květinové bytosti. Květinový lidé to měli naopak. V noci žili ve hmotných tělech přes den spali jako květiny, ale lidské oko tyto změny nedokázali vnímat. Pro normální lidi to vše působilo stejně. Dhake byl spojenec lesů a bytostí. Předával vzkazy a informace do jiných lesů. Dhakemu bylo šestnáct let a Lili bylo 350 let. Tyto bytosti jsou hodně staré. Avšak každá z bytostí má jiné stáří. Vládce těchto bytostí Loran byl ze všech nejstarší, proto byl vládce. Loranovi je 156 000 let. Ano je to mnoho dlouhá doba. Je krásný. Jeho královně je 153 000 let. Indiga a Loran jsou nejstarší z lesních lidi. Proto byli vládcem a Bohem Mirane zvoleny za vládce v lidském světě. Mirane nemohl sám vládnou na lidské zemi je to Bůh zem3, takže potřeboval zvolit a vytvořit někoho kdo se bude starat o určité části matky země. Mirane vše řídil ze shora ze své dimenze, kterou nemohl opustit. Každý Bůh má na starosti něco jiného, ale o tom možná jindy. Hlavní Bůh je tu prostě Mirane. Tento svět v pravé podobě vypadá úplně jinak, než ho lidské oko může vidět.

Související obrázek

Lesní lidé úvod

Sobota v 13:40 | Victoria Eleanor Drake Demonica Wicca |  Forest people 2017
Tato povídka bude o životě v lese. Dalo by se říci, že o lesních lidech. No spíše zvlástních bytostech, které jsem vymyslela. Dostala jsem nápad na novou povídku. Měla by mít tak zhruba pět dílů nic moc dlouhého. Ano bude to o úplně jiném lesním a přírodním světě dle mé fantazie. Prostě co mne zrovna napadne. Tak snad se vám můj nápad a svět bude líbit.

" Lili?" volal Dhake na svou přítelkyni.
Lili se otočila a políbila ho. " Ano? Drahý?" usmála se.
" Miluji tě. Avšak budu muset jít řešit problémy." opáčil.
Dhake byl jen člověk, ale tento svět ho přijal.
I když byl jen člověk tak tomuto světu hodně pomáhal.
Jediný Dhake z lidí mohl vidět existenci toho světa.
On jediný z lidi byl a měl dovoleno být součástí tohoto světa.
Avšak tento svět potřeboval někoho kdo nebude mít v jistém slovasmyslu ono prokletí.
Lesní bytosti jsou v podstatě jen stromy.
Ve dne jsou lidmi a když padne tma musí už být jako stromy na svém místě.
A kdo to nestihne zmizí navždy. Prostě se vytratí jako mlha.
Stane se z té bytosti mlhavý oblak vzduch či jak tomu chcete říkat.
Občas to někdo nestihne a prostě zmizí. Takže to má svou nevýhodu.


Více až příště

Kresba andělský elf

14. listopadu 2017 v 18:12 | Victoria Eleanor Drake Demonica Wicca |  Kresby 2017

komentáře co nepatří k článkům jen zde

14. listopadu 2017 v 0:28 | Victoria Eleanor Drake Demonica Wicca
tady mate clanek pod ktery si piste co chcete

Ve smrti

14. listopadu 2017 v 0:02 | Victoria Eleanor Drake Demonica Wicca |  Příběhy 2016/2017
Zrovna venku padal déšť k zemi když seděla v rohu svého pokoje a prohlížela si jeho fotografie se slzami v očích a takovou bolestí na hrudi, že to nejde popsat slovy. Je mrtvý. Tato myšlenka ji ničila. Její černo červené nehty se ji zajíryvali do kůže. Plakala žalem. Tuto ránu nikdo nikdy nezahojí. Srdce ji pukalo bulestí. Pořád ho měla v hlavě. Milovala ho tak moc, že se pokoušela zabít aby byla s ním. Láska na první pohled. Je to dávno co ho tam tehdy spatřila. Je to dlouhá historie. Vše je to v její hlavě. Vzpomínky na lidi co její život opustili nyvždy. Na to kdo všechno ji srazil na nejnižší dno ze kterého se už přes tři roky nedokáže zvednout. Vše se sere tři roky v kuse a ona to už nedává. Chce prostě zmizet navždy někam pryč. Zemřít. To co hledala celý život našla až ve smrti. To co by zabilo i vola s ní nic neudělalo. Tolik prášků hrstí ani s vodkou a vínem ji to nezabilo. No tehdy vlastně ochutnala smrt. Ten klid. Tehdy ji andělé přivedli zpět. Její největší láska tentokrát musela přivolat anděli na pomoc, aby nezemřela.

Dva dny prospala. Už necítila hmotné tělo a jen radostně v takové euforii létala po astrálu. Ano tehdy ochutnala krásu a klid smrti. Tehdy už byla prakticky mrtvá. Jen andělé i když jim to dalo zabrat nakonec vrátili do života. To ji moc naštvalo. Nakonec se po dvou dnech probrala do toho zkurveného světa. Zkurveného života. Tak moc touží zase cítit ten pocit volnosti. Naprosté volnosti. Jak opouštíte hmotné tělo tak necítíte, že umíráte. Prostě jen přestanete cítit hmotné tělo. A pocítíte tu krásnou volnost. Tam už nic nebolelo. Zapálila si cigaretu a tiskla k sobě jeho černobílé fotografie. Jen přes fotografie a sny mohla být s ním. Moc ho milovala. Chtěla odejít za ním. Ale všechny sebevraždy i když byl po smrti ji překazil. Štvalo ji to. Chtěla být prostě mrtvá a utišit tu hroznou bolest. Deprese, bolest, úzkosti, noční můry. Už ji to nebavilo. Nebavilo ji to peklo ve kterém uvnitř sebe žila a nešlo to změnit. Byla hodně psychicky i fyzicky nemocná.

A to znemožňovalo normální život. Lidé ji od jejího narození nenáviděli. Nikoho neměla. Věčná samota. Forever alone? Psychopath? Ano byla šílený psychopat. Zešílela za ty události za poslední tři-čtyři roky. Vše se sere s úsměvem dál. Jak psychika tak zdraví. Vše se jen zhoršuje. Ani její psychiatrička si s ní už neví rady. Bere dost léků na maniodepresi. A hodně se její stavy zhoršují. Čas pro ni přestal existovst tehdy co se to stalo. Bolest! Zkurvená nolest! Jít cestou ke konci? A proč ne? Každý jednou zemře tak proč ne právě teď? Marný nudný život. Peklo je reálné je v její hlavě. Už prostě nemůže dál. Vše ji život vzal. Zkurvená minulost co ji bude pronásledovat do smrti. Co bude dál co ji čeká za další rány? Ne už nemůže. Stále přemýšlí jak se zabít, ale bojí se, že ji to opět překazí. Takže usoudila už tehdy kdy si prošla smrtí tak se znovuzroda a řekla si, že další pokusy jsou marné. Od té doby se už o žádnou nepokusila, ale přemýšlí jak to udělat aby to konečně vyšlo!...

Šla si číst do na zem. Byl listopad. Zrovna venku pršelo. A už byla tma a chladno. Seděla na zemi kde spala. A přemýšlyla nad vším možným. Začala číst další kapitolu knihy. Už byla za polovinou. Avšak odvíjející se děj ji vrhal ještě do větší deprese. Příběh je o tragické lásce, kde té dívce zemře přítel ve válce a jeho duch za ní chodí. A přesně toto se ji dělo když zemřela její láska. Poslední kapitoly ji připomínají ji a její mrtvou lásku. Též za ni chodil jeho duch, ale už ho nevidí jen občas cítí jeho přítomnost vedle ní. Ano vždy když o něm píše příběhy jako by ji sledoval z prázdnoty kolem ní. Neviděla ho, ale cítí. Milovala ho jako nikdy nikoho. V další kapitole neudržela slzy. Plakala. Tolik plakala. Tolik to bolelo. Ostatní ji říkali zapomeň na minulost, ale ona na něj zapomenout nechtěla. Plakala tam moc, že nemohla dýchat. Chtěla být s ním. Navždy. Kdekoli. Zapalila si cigaretu. Dokouřila. Vystřelila si mozek.


Chladný podzim- stromy

13. listopadu 2017 v 17:15 | Victoria Eleanor Drake Demonica Wicca |  Fotografie 2017


Autumn street

13. listopadu 2017 v 17:12 | Victoria Eleanor Drake Demonica Wicca |  Fotografie 2017



Černo bílé

12. listopadu 2017 v 11:15 | Erin Blood Moon |  Fotografie 2017



Píseň větru

11. listopadu 2017 v 18:28 | Victoria Eleanor Drake Demonica Wicca |  Básnë 2017
Vítr pohrává si s listy

Plačících stromů

Od krve šaty

Vezmi mne domů



Prší a je tma

Deprese a slzy

Chci být doma

Zlámat si vazy


Chci domů do nebe

Přestat cítit bolest

Miluji jen tebe

Větru šelest


Stromy už bez listí

Mrazivá mlha venku

Srdce co se mstí

Přijít o lásku


Větve se kymácí ve větru

Je listopad

Cesty v divném směru

Byl to držkopád


Píseñ větru a deště

Tak co ještě?


Kam dál